Sudetendeutscher Tag / Sudetoněmecký sněm

Prodloužený víkend v Německu, svatodušní svátky, jedeme k tetě, Je jí třiaosmdesát, mám trochu špatné svědomí, nikdy není dost času na návštěvu, je to daleko, Horní Falc, kdysi část království českého, dnes asi 60 kilometrů od českých hranic.

Dálnice vede regionem Norimberk, nestačím se divit. Elektronické dálniční ukazatelé ukazují jíž daleko před Norimberkem kudy na sudetoněmecký sněm. Odklon snadno najít, nikdo nemůže zabloudit. Jedeme dál. U tety se zmíním. No přece si tam zajedte, zítra, je hlavní přehlidka, já nemůžu, bolí mne nohy.

Ještě jsem u sudetského sněmu nikdy nebyla, ale tento chat člověka dokáže přesvěčit o všem, i o nutnosti vlastního přesvědčení. Jedeme v neděli.

Již na parkoviští Messegelände v Norimberku jen zírám. Je rozsáhlé a přesto přeplněné. Stovky aut, areál plný návštěvníků. V hlavní Frankenhalle zurovna probíhá mše svatá, máme tu hosty, arcibiskup z Králového Hradce, biskup z Prahy, biskup z německého Limburgu, jak hovořili, ptám se starší paní. Moc dobře zní odpověd, hovořili perfektně německy, všichni jsme jim rozuměli, různé věci, sami byli perzekuováni,ví o čem hovoří, dodává.

Rozhlížím se v hale, je plná, nacvaknutá. Nevím, neumím odhadnout, snad několik tisíc lidí. Trvá to chvilku, než se začíná. Vstupují krajanské skupiny, někdy i v krojích, jedna za druhou. Zastoupeni jsou všechny regiony českých Němců jak na Moravě tak i v Cechách, vyhnanci byli roztroušeni, máme tu skupinu českých Němců z USA, dokonce z Australie a z Nizozemska, slavnostní vstup trvá skoro půl hodiny. Jako poslední vcház0, obklopen velkou skupinou lidí, bouřlivý potlesk, prezident federální země, dr. Edmund Stoiber.

Jako první vystoupí Bernd Posselt. Berd Posselt je nadaný řečník, umí hovořit plynně a obrazově, nikdy nenudí, nikdy neztratí rozvahu. Hovoří státnicky a rozváženě. Zřejmě navazuje na projevy kléru, zřejmě se jedná o citáty o ranách Krista, navazuje Posselt, Pokud má dojít k smíření mezi národy, je nutné o ránách otevřeně hovořit. O všech ránách hrůzného 20. století, poznamenaného válkou, totalitou a také etnickou čistkou. O Benešových dekretech.

Hovoří Johann Boehm, mluvčí sudetských Němců, bývalý prezident bavorského zemského sněmu. Odsun Němců není věcí poválečného rozhodnutí postupimské konference, jak zní oficielní stanovisko, rozhodnutí, za kterým se dá skrýt i skutečnost, že již k zahájení postupimské konference byla etnická čistka v plném proudu a její hlavní úseky již dokončeny. Spojenci nejen že o vyhnanství českých Němců již neměli co rozhodovat, mohli pouze vzít skutečnosti na vědomí a upravit podmínky. Ale i jinak byl odsun Němců plánován. Již v roce 1849 u příležitosti panslavistického kongresu byla diskutována otázka hranice, přímé linky z Terstu někam na sever, nalevo Němci, napravo Slované. Není o tak docela pravda, že za odsun, za vyhnání českých Němců vlastně nikdo za nic nemohl.

Bouřlivý potlesk uvítá bavorského ministerského prezidenta dr.-Stoibera. Hovoří dlouho. Potvrdí patronát bavorské vlády nad organizací vyhnaných českých Němců, patronát byl založen před přesně padesáti lety a bude zaručen i nadále. Hovoří také, jako i jiní řečníci, o nadále platných Benešových dekretech. Edvard Beneš, osobnost, která do světových dějin zašla jako organizátor etnické čistky, jen doma jej někteří vidí jako zasloužilce o stát, byl ještě přede vstupem do společné Evropy obdařen nejvyšší poctou České Republiky. Signál, který tento úkon vysílá do světa znamená, že ještě dnes státníci myslí v kategoriích etnických čistek. Jak budeme, klade prezident federální republiky Bavorsko jednoduchou otázku, ve společné Evropě postupovat prot etnickým čistkám v Africe nebo v Asii, kdekoli na světě, pokud my sami máme v společné legislativě zákonodárství minulého století, které etnické čistky a s nimi spojené loupení a vraždění legalizuje zákony, do dnes existující? Které vysloví generalpardon vrahům zpětným způsobem, jako onen zákon z 8. května roku 1946? Jak budeme argumentovat, jakým způsobem budeme chtít hájit zásádní lidská práva a svobody? Je názoru, že vstupem Ceské Republiky do Evropské Unie diskuse o platnosti Benešových dekretů nejen není ukončena, ale teprve, právě začíná. Parlamentáři Ceské Republiky se budou muset připravit na řadu nepříjemných otázek.

I k plánům centra proti vyhnání hovoří Stoiber. Děkuje paní Steinbachové za její práci a úsili. Obdivuje ji, jakým výpadům musela čelit, jak sprostým způsobem byla napadána i předními politiky různých zemí. I nadále zůstane centrum proti vyhnání v Berlíně, nikde jinde, plánem který bude prosazovat i on.

Shrnuji dojmy ze sudetoněmeckého sněmu. Zásadní lidská práva jsou osnovou setkání. Menschenrechte achten, Vertreibung ächten zní motto. Mohutná demonstrace za zásadní lidská práva, za soužití národů.

Neslyším nic, o čem by se nedalo docela normálně diskutovat.

Hana